Pojišťovácký podvod století !!! – Kapitola 6

Jak se něco takového vůbec mohlo stát? Nejvyšší vedení Generali České pojišťovny v létě 2021 nevěřícně zírá na dopis generálního ředitele České pošty Romana Knapa adresovaný generálnímu řediteli pojišťovny Romanu Jurášovi, ve kterém vedení České pošty vyjadřuje znepokojení nad nárůstem počtu soudních rozhodnutí o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny a ve kterém pošta především požaduje garance, že problém neplatnosti smluv České pojišťovny se netýká České pošty, jejích zaměstnanců nebo klientů.

Vedení největší pojišťovny v zemi zachvátila panika. S ohledem na situaci u soudů jsou pánové Juráš, Bohumský a Pitoňák ve velmi složité situaci. Jak co nejvíce mlžit a zároveň nevyvolat negativní reakci jednoho z klíčových obchodních partnerů? Týmy lobbistů a vlivných hráčů včetně Miroslava Singera se vydaly uklidňovat klíčové lidi z vedení České pošty i Ministerstva vnitra, které poštu fakticky řídí. Ovšem nebyl to snadný úkol vzhledem k existenci Usnesení č. 399 Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ve kterém poslanci klíčového výboru sněmovny problém neplatných smluv životního pojištění zásadním způsobem nasvítili i pro veřejnost. Pozici pojišťovny (ani České pošty) pochopitelně nenahrálo ani související stanovisko Ministerstva financí, že nelze snižovat daňový základ o pojistné uhrazené na neplatné pojistné smlouvy, což se pochopitelně týká nejen klientů pojišťoven, ale i jejich zaměstnavatelů poskytujících příspěvky na smlouvy životního pojištění zaměstnanců.

Přes urputnou snahu lidí z pojišťovny zamést problém potichu pod koberec vedení České pošty možná překvapivě pokračovalo ve své aktivitě, urgovalo vyjádření pojišťovny a žádalo garance. Situace se dále vyhrotila nestandardně ostrou reakcí pošty, když její generální ředitel vyzval pojišťovnu, aby přestala mlžit a potvrdila, že její pojistné smlouvy jsou platné. Znepokojení České pošty přitom bylo pochopitelné, protože pošta patřila k nejvýznamnějším zprostředkovatelům České pojišťovny a na pojistky přispívala i svým zaměstnancům. Tentokráte už vedení Generali České pojišťovny nereagovalo. S ohledem na situaci u soudů nemá jak…

A pojištění máte?

Snad každý, kdo v posledních dvaceti letech navštívil přepážku České pošty, se s touto otázkou setkal. Extrémní tlak na prodej finančních produktů České pojišťovny byl veřejným tajemstvím. Systém „vydírání“, kdy nenároková složka mzdy byla přímo podmíněná plněním kvót pro uzavření konkrétních produktů, byl ostatně popsán v řadě výpovědí zaměstnanců pošty ve sdělovacích prostředcích.

Jak vyplývá z kusých veřejně dostupných informací, jen v segmentu životního pojištění došlo ke zprostředkování možná až 100 tisíc pojistných smluv. S ohledem na předmětné časové období jde pochopitelně především o produkty, které soudy dnes již z úřední povinnosti hodnotí jako neplatné, tedy produkty patřící do rodiny produktů Dynamik, Diamant a Sluníčko.

Ovšem nejde jen o klienty. Samostatnou kapitolou jsou smlouvy zaměstnanců České pošty, na které pošta dodnes přispívá. Jde o řádově desítky tisíc pojistných smluv, které v minulosti prošly mzdovou účtárnou pošty.

Se zavázanýma očima po minovém poli

Proč management České pošty rozehrál ojedinělou šachovou partii s Generali?

Důvodů může být celá řada. Klíčovou skutečností je, že vedení pošty má vědomost o situaci u soudů a má pochybnost o platnosti víceméně celého kmene pojistných smluv zprostředkovaných poštou v segmentu životního pojištění. Vedení pošty se tak žádáním garancí od pojišťovny mohlo pragmaticky snažit upevnit pozici pro případný střet s klienty o náhradu škody za zprostředkování neplatných pojistných smluv. Obavy mohly souviset i s možným střetem kvůli vratce provizí vyplacených Českou pojišťovnou v minulosti, s ohledem na množství smluv půjde o miliardy. Popřípadě svou roli mohl hrát očekávaný střet se zaměstnanci (odbory) kvůli ztrátě peněz na neplatných pojistných smlouvách, které zaměstnanci často uzavírali jen na základě tlaku zaměstnavatele. Ale všechny uvedené důvody popravdě nesvědčí pro rychlý pohyb vedení státního podniku, tak jak jej předvedlo vedení České pošty vůči pojišťovně. Nejspíše je ve hře něco jiného. Něco, co nesneslo odkladu.

Může být takovým důvodem obava z postihu konkrétních lidí ve vedení České pošty za škodu způsobenou na státním rozpočtu?

Zřejmě ano. Všechny již uvedené důvody totiž představují soudy táhnoucí se řadu let. Jenže reakce finančního úřadu, zdravotních pojišťoven, popř. Policie ČR může být blesková.

Daně, odvody, odvody…

Výpad České pošty proti Generali tak s největší pravděpodobností souvisí s příspěvky zaměstnavatele na neplatné pojistné smlouvy zaměstnanců.

Českou poštu trápí zásadní nepříjemnost, a tou je odpovědnost za tvrzení vůči správci daně. Příspěvky na smlouvy životního pojištění zaměstnanců nejsou daňovým nákladem a nesplňují podmínky pro osvobození od úhrad sociálního a zdravotního pojištění, jestliže pojistné smlouvy zaměstnanců jsou od počátku neplatné. Nelze ani argumentovat dobrou vírou – s ohledem na informace ve veřejném prostoru existovala pochybnost o platnosti pojistných smluv České pojišťovny. Pošta oslovila pojišťovnu a žádala garance, které ovšem nedostala.

Vedení České pošty musí být jasné, že v případě dohadů s finančním úřadem o správnost postupů při zaúčtování příspěvků na pojistné smlouvy zaměstnanců nemá šanci ustát spor o platnost pojistných smluv zaměstnanců, na které přispívá. Soudy konstatují neplatnost předmětných pojistných smluv z úřední povinnosti. Vůči správci daně je irelevantní, že pojišťovna potvrzuje vlastnost pojistných smluv, kterou jednoduše nemají. Případný finanční postih, stejně jako možná trestněprávní rovina dopadne na Českou poštu, resp. konkrétní osoby z jejího vedení.

Je přitom evidentní, že problém neplatných pojistných smluv zaměstnanců zavnímala řada firem a řeší jej. Na internetu a sociálních sítích kolují interní právní analýzy konstatující zřejmé skutečnosti.
Tak například:

1. že argument, že zaměstnavatel nemůže posoudit (ne)platnost pojistné smlouvy zaměstnanců neznamená, že se může zbavit odpovědnosti vůči správci daně za svá tvrzení;
2. že soudy rozhodují o neplatnosti pojistných smluv z úřední povinnosti, a proto nelze vyhrát spor s finančním úřadem, pokud by daňový subjekt měl prokázat oprávněnost svých postupů spočívající v zahrnutí příspěvků na pojistné smlouvy zaměstnanců do daňových nákladů, popř. v osvobození příspěvků od plateb sociálního a zdravotního pojištění;
3. že další poskytování příspěvků na pojistné smlouvy zaměstnanců, o platnosti kterých vyvstala i s ohledem na mediální pokrytí důvodná pochybnost, je jednáním v rozporu s povinností péče řádného hospodáře;
4. že neřešení problému s finanční správou, správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnami je jednáním v rozporu s povinností péče řádného hospodáře;
5. že neinformování zaměstnanců o možné neplatnosti jejich pojistných smluv je minimálně neetické;
6. že neoprávněné čerpání daňových výhod, popř. neodvedení povinných odvodů a daní může být jednáním v trestněprávní rovině (viz § 240 trestního z.) a že trestní oznámení podává finanční úřad naprosto běžně, už jen z důvodu vylepšení pozice v případném sporu s daňovým subjektem.

Bude nepochybně zajímavé sledovat další manévrování České pošty v této věci. Jak vyplývá z odpovědí na dotaz v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Česká pošta historicky přispívala tisícům zaměstnanců a s ohledem na až 10letou lhůtu pro možné doměření daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění lze konstatovat problém v řádu stovek milionů korun.

Otázky, samé otázky

Bez ohledu na další vývoj ve sporu obou gigantů ovšem vyvstává celá řada otázek s obecnou platností:

1. Kdy na problém neplatných pojistných smluv zareaguje Finanční správa, dosud tolerující neoprávněné čerpání daňových bonusů v souvislosti s úhradou pojistného na neplatné pojistné smlouvy? Odpovědnost za tvrzení vůči správci daně má daňový subjekt, který nemůže uspět ve sporu o platnost pojistné smlouvy (životní pojištění na principu kapitálové hodnoty) uzavřené v období 2005-2013, když soudy rozhodují o neplatnosti těchto smluv z úřední povinnosti. Ministerstvo financí o problému ví nejpozději od června 2021 (v souvislosti s Usnesením č. 399 Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) a státní rozpočet tak ročně přichází o miliardy korun kvůli neoprávněnému čerpání daňových bonusů…
2. Kdy na problém neplatných pojistných smluv zareaguje Česká správa sociálního zabezpečení tolerující neodvádění příspěvků na sociální pojištění v souvislosti s úhradou příspěvků zaměstnavatelů na neplatné pojistné smlouvy? Doměřit lze až 10 let zpětně…
3. Kdy na problém neplatných pojistných smluv zareagují zdravotní pojišťovny tolerující neodvádění příspěvků na zdravotní pojištění v souvislosti s úhradou příspěvků zaměstnavatelů na neplatné pojistné smlouvy? Doměřit lze až 10 let zpětně…
4. Jakou odpovědnost vyvodí jednotlivá ministerstva vůči podřízeným státním podnikům v souvislosti se vznikem škody na státním rozpočtu (a majetku zaměstnanců) kvůli poskytování příspěvků zaměstnavatele na neplatné pojistné smlouvy?
5. Kdy zaměstnavatelé přestanou poskytovat příspěvky na pojistné smlouvy zaměstnanců s ohledem obecnou prevenční povinnost předcházet škodám v souvislosti s důvodnou pochybností o jejich platnosti? Daňový subjekt má odpovědnost za tvrzení vůči správci daně. Spor o (ne)platnost pojistné smlouvy v podstatě nelze vyhrát, soudy konstatují neplatnost předmětných pojistných smluv z tzv. úřední povinnosti…
6. Kdy zaměstnavatelé uvědomí své zaměstnance o problému neplatných pojistných smluv a poskytnou součinnost pro vedení sporů o vrácení bezdůvodného obohacení pojišťovnami?
7. Kdy ČNB v rámci dohledu zakročí proti jednání pojišťoven, které s ohledem na zachování pro sebe výhodného stavu tvrdí vlastnosti pojistných smluv, které nemají – nesplňují podmínky pro získání daňových bonusů a osvobození od úhrady pojistného na sociální a zdravotní pojištění z titulu úhrady pojistného?

Jste zaměstnancem, kterému zaměstnavatel přispívá či přispíval na pojistnou smlouvu?

Doporučení pro zaměstnance s příspěvky zaměstnavatele na pojistnou smlouvu je jednoduché. Otestujte svou pojistnou smlouvu na webových stránkách neziskového projektu Podvedení klienti (www.podvedeniklienti.cz), vč. těch již ukončených, a jednejte.

Již dnes finanční úřady kontaktují klienty pojišťoven a požadují vrácení daňových úlev!!! Stejné doporučení pochopitelně směřuje i vůči zaměstnavatelům.

Chtějte zpět své peníze!

Miliony klientů přišly a přicházejí o své peníze ve smlouvách životních pojistek. Problém právních vad se týká naprosté většiny z nich a týká se jak dosud běžících smluv, tak i těch již ukončených.

Chtějte jistotu platné pojistné smlouvy. Chtějte zpět své peníze z neplatných smluv!

Nečekejte na nic, stát nepomůže. Zákon o hromadné žalobě pojišťovny ve spolupráci s ČNB aktuálně lobují v neprospěch spotřebitelů.

Jednoduchý test platnosti pojistné smlouvy je možné provést na webu neziskového projektu Podvedení klienti (www.podvedeniklienti.cz). Nepochybně mohou též pomoci spotřebitelské organizace, např. Asociace občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz) nebo Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz). Popřípadě se obraťte na svého advokáta.

V příštích kapitolách se mimo jiné dočtete:

• o pokusech pojišťoven znemožnit klientům obranu uzavíráním dodatků k problémovým smlouvám
• o pojistné smlouvě Flexi Pojišťovny České spořitelny
• o nákladech a výnosech pojistných smluv České pojišťovny
• o ochraně spotřebitele v pojetí finanční arbitryně Moniky Nedelkové
• o uzavírání pojistných smluv firmou bez právní subjektivity, nikoli pojišťovnou