Pojišťovácký podvod století !!! – Kapitola 5. 

Tohle není příběh o standardním oblbování klientů o výši nákladů nebo o nereálných výnosech pojištění á la „Kauza Dynamik“. Tady jde o krystalický podvod na klientech, o úmyslně vytvořený systém na okradení stovek tisíc klientů pojišťovny, o vycizelovanou logistiku celého mechanismu realizovanou s cílem znemožnit odhalení.

Jde o miliardy či dokonce desítky miliard korun, na které Česká pojišťovna neměla sebemenší nárok a které od klientů získala podvodem!

Pojišťovna vsadila na jistotu s nulovým rizikem. A na své sázce na úkor svých klientů brutálně vydělala. Dle oficiálních statistik v předmětném období pěti let (2016 až 2020) došlo k ukončení zhruba půl milionu smluv životního pojištění České pojišťovny. Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit strukturu těchto smluv, ale s ohledem na souvislosti lze odhadnout, že smluv z rodiny produktů Dynamik, Diamant a Sluníčko mohla být většina. Jestliže použití koeficientů znamenalo poškození klientů standardně o desítky tisíc na každý jednotlivý případ (výjimkou nebyly ani vyšší řády), pak se v součtu jedná o ohromující číslo.

Záhadné koeficienty z dílny pojišťovny     

Pro pochopení celé věci je nutné se seznámit se dvěma důležitými pojmy a jejich praktickým použitím v podání České pojišťovny:

Koeficient krácení kapitálové hodnoty.

Jde o pojišťovnou uměle vymyšlený parametr, neexistující v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, který Česká pojišťovna nejméně od roku 2016 uplatňovala při výpočtu odkupného při předčasném ukončení pojistné smlouvy. Díky němu si Česká pojišťovna neoprávněně a bez vědomí klientů standardně nechávala 15 % spořící složky pojištění. O to méně pojišťovna klientům vyplatila na odkupném.

Koeficient navýšení dosud neuhrazených počátečních nákladů.

I v tomto případě jde o pojišťovnou uměle vymyšlený parametr, neexistující v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, rovněž uplatněný pro manipulaci s odkupným. Díky tomuto koeficientu Česká pojišťovna neoprávněně a bez vědomí klientů navyšovala část počátečních nákladů pojištění o 85 % (ano, to jsou ty náklady na výplatu provizí), a tyto navýšené náklady si „uhradila“ na úkor spořící složky pojištění. O to méně pojišťovna klientům vyplatila na odkupném.

Dolce vita…

Po roce 2014 italská Generali dokončila operaci převzetí České pojišťovny a noví majitelé začali rychle úřadovat.

Na pořadu dne bylo zásadní téma – rentabilita činnosti pojišťovny a pojistných produktů, samozřejmě primárně s ohledem na snahu nového majitele získat investované peníze co nejrychleji zpět. A někde tam se v rámci dalších opatření začal realizovat nápad, jak dále, nad rámec již tak vysokých (a zcela netransparentních) nákladů podojit klienty na smlouvách životního pojištění.

Celý mechanismus byl velmi sofistikovaný a v podmínkách ČR vlastně až děsivě jednoduchý. Pro Českou pojišťovnu přitom paradoxně představoval pouze minimální riziko, protože na úrovni jednotlivých klientů byl neodhalitelný.

Zásadní je uvědomit si, jak pojišťovna o odkupném se svými klienty komunikovala. Pojišťovna totiž standardně výpočet odkupného nesdělovala. Pouze oznamovala převod vypočteného odkupného – částky – na účet klienta (či nulovou výši odkupného). Výpočet odkupného bylo možné za úplatu vyžádat dodatečně, ale pojišťovna mohla snadno odhadnout, že takových případů bude jen zlomek. Vždyť kdo by zpochybnil férovost největší pojišťovny v zemi, a ještě za svou nedůvěru zaplatil 500 Kč, které pojišťovna za sdělení informací k výpočtu odkupného požadovala? Přitom ani v případech poskytnutého vyčíslení nebylo použití koeficientů zřetelné. Jen opravdu odborně zdatný klient by si možná všiml, že ve složitém přehledu čísel nesouhlasí odpovídající součty prezentovaných položek. A pro případ, že by snad klient celý podvod odhalil, vždy byla k dispozici nouzová varianta s uznáním individuálního omylu, omluvou pojišťovny a doplacením rozdílu.

Klient – jednotlivec nebyl schopen dovodit, že se nejedná o pouhý omyl a že pojišťovna tuhle lumpárnu dělá systémově. Pro odhalení celého podvodu bylo nutné, aby celý mechanismus byl spojen s větším množstvím klientů a zároveň byl odhalen vzorec jednání, existence systému.

Kdo by jej odhalil?

Dohled státu v pojišťovnictví? A mohli bychom jej vidět?

Že podvod takového rozsahu je v pojišťovnictví nemožný? Že by k tomu určené orgány musely reagovat?

Faktem je, že důkazy o podobě celého mechanismu jsou nezvratné a existují.

Paradoxně je poskytla sama Česká pojišťovna, která po roce 2016 v rámci stovek řízení před finančním arbitrem prezentovala výpočty týkající se klíčových parametrů pojištění. Samozřejmě včetně tajemných koeficientů, které zneužívala k podvádění klientů při stanovení odkupného. Pojišťovna je sdělovala bezděčně a bez obav, význam a mechanismus použití koeficientů byl velkou náhodou odhalen až výrazně později v roce 2018. A spisy finančního arbitra v odhalení celého podvodu sehrály klíčovou roli.

Díky nim byl odhalen sofistikovaný podvod obřího rozsahu – pojišťovna vůči neinformovaným spotřebitelům od určitého data (předtím nikoli) zcela vědomě začala uplatňovat pro tento účel uměle vytvořenou mínusovou položku bez jakékoli opory v pojistné smlouvě a zajistila si tak dodatečný výnos v řádu desítek (i stovek) tisíc u každého dotčeného klienta. Jde o miliardy.

ČNB ihned po zjištění obdržela kvalifikovaný podnět k prověření celé věci, stejně jako finanční arbitr – Monika Nedelková.

Takové ošklivé slovo: Klientelismus

Důkazy tedy leží ve stovkách spisů finančního arbitra. Důkazy rovněž leží v ČNB. ČNB potvrdila, že jde o kolosální průšvih. Vkrádá se tak otázka, proč žádná z institucí nepodala trestní oznámení? Že by důvodem byla vědomost, že klienti samostatně nemají šanci existenci trestného činu prokázat bez důkazů ve spisech finančního arbitra či ČNB a že je tudíž velká šance, že České pojišťovně celý podvod projde? Samozřejmě na úkor klientů…

Klíčovými osobami celého příběhu jsou finanční arbitr Monika Nedelková a dnes již bývalí členové bankovní rady ČNB Jiří Rusnok, Tomáš Nidetzký a Miroslav Singer.

Finanční arbitr je orgán zřízený pro spotřebitele k řešení sporů s bankami a pojišťovnami. Ptát se, co v této kauze dělala Monika Nedelková působící v pozici finančního arbitra od roku 2011 je zbytečné. Pro klienty neudělala nic. Navzdory rozsáhlému důkaznímu materiálu trestní oznámení na Českou pojišťovnu nepodala. A nároky klientů na doplacení do správné výše odkupného zamítala s tím, že předmětné pojistné smlouvy jsou od počátku neplatné. Absurdní? Možná až tolik ne s ohledem na skutečnost, že Monice Nedelkové bylo již dvakrát prodlouženo funkční období finančního arbitra. Zřejmě „za zásluhy“.

Cifršpióni z ČNB pod vedením pánů Rusnoka a Nidetzkého věc alespoň šetřili. Po dvouletém bádání dospěli k závěru, že uvedené praktiky České pojišťovny jsou protiprávní a použití koeficientů nadále zakázali! Postup ČNB ovšem vyvolává mnoho otázek – jednak ČNB jako vrcholný orgán dozoru nad ochranou spotřebitele v průběhu svého více než dvouletého šetření jen cynicky přihlížela podvádění a okrádání klientů, aniž by sama aktivně vstoupila do hry, například předběžným opatřením, ale hlavně, ČNB nepřikázala pojišťovně peníze okradeným klientům vrátit! A to ani v těch tragických případech, kdy Česká pojišťovna díky manipulaci s výší odkupného toto snížila až na nulu a klientům nevyplatila nic… Naopak, pánové z ČNB vyvinuli veškeré úsilí k tomu, aby se klienti ani v rámci individuálních sporů nemohli opřít o klíčovou dohledovou výzvu ČNB s předmětným zákazem České pojišťovně, protože ČNB tento dokument odmítla navzdory opakovaným výzvám soudů vydat s odkazem na mlčenlivost.

Nejlepší samozřejmě na závěr. Postava Miroslava Singera se v našem seriálu již objevila. Pro připomenutí – Miroslav Singer byl členem bankovní rady ČNB od 13.2.2005 do 30.6.2016, od 1.7.2010 dokonce v pozici guvernéra. V České pojišťovně působil již před svým angažmá v ČNB v 90. letech a po konci v ČNB se do pojišťovny vrátil, když od 8.3.2017 je členem dozorčí rady České pojišťovny. Jeho vazby na politickou reprezentaci a samozřejmě i na lidi z ČNB jsou nesporné. Nakolik p. Singer hájil zájmy České pojišťovny již v době svého angažmá v ČNB? Dokáže Miroslav Singer i po odchodu z ČNB ovlivňovat klíčové lidi v této instituci? ČNB v uvedené věci odmítá cokoli vysvětlit. Jasné však je, že ani ČNB nepodala trestní oznámení a ani nezahájila správní řízení z moci úřední na základě žádného podnětu poškozených klientů, přitom potichu České pojišťovně prostřednictvím neveřejného dokumentu tento projekt zatrhla. Také absurdní? S ohledem na roli Miroslava Singera rozhodně ne. A pokud Jiří Rusnok míří z ČNB do Allianz a Tomáš Nidetzký do křesla šéfa Národní rozvojové banky…

Kapři si rybník nevypustí.

    Nedostali jste při zániku pojistné smlouvy zpět ani uhrazené pojistné?

Doporučení pro klienty České pojišťovny a Generali Pojišťovny je jednoduché. Pakliže jste při ukončení pojistné smlouvy obsahující spořící složku nedostali zpět ani uhrazené pojistné (či jste dokonce nedostali vůbec nic) otestujte své pojistné smlouvy na webových stránkách neziskového projektu Podvedení klienti ZDE a jednejte.

Generali Česká pojišťovna prokazatelně manipulovala s výší odkupného a podváděla své klienty prostřednictvím vymyšlených parametrů ve výpočtech.

A klienti ostatních pojišťoven? Pokud takový podvod při stanovení odkupného dokázala Česká pojišťovna vymyslet a zhruba pět let i realizovat, mohlo k obdobným nesrovnalostem docházet i u jiných pojišťoven a jiných produktů?

Chtějte zpět své peníze!

Miliony klientů přišly a přicházejí o své peníze ve smlouvách životních pojistek. Problém právních vad se týká naprosté většiny z nich a týká se jak dosud běžících smluv, tak i těch již ukončených.

Chtějte jistotu platné pojistné smlouvy. Chtějte zpět své peníze z neplatných smluv!

Nečekejte na nic, stát nepomůže. Zákon o hromadné žalobě pojišťovny ve spolupráci s ČNB aktuálně lobují v neprospěch spotřebitelů. Popsaná kauza podvodu při stanovení odkupného je konkrétním důvodem, proč je zákon o hromadné žalobě pro banky a pojišťovny nepřijatelný.

Jednoduchý test platnosti pojistné smlouvy je možné provést na webu neziskového projektu Podvedení klienti (www.podvedeniklienti.cz). Nepochybně mohou též pomoci spotřebitelské organizace, např. Asociace občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz) nebo Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz). Popřípadě se obraťte na svého advokáta.

V příštích kapitolách se mimo jiné dočtete:

• o pokusech pojišťoven znemožnit klientům obranu uzavíráním dodatků k problémovým smlouvám
• o nákladech a výnosech pojistných smluv České pojišťovny
• o ochraně spotřebitele v pojetí finanční arbitryně Moniky Nedelkové
• o uzavírání pojistných smluv firmou bez právní subjektivity, nikoli pojišťovnou